Zajímavé odkazy
Náš Gustav Frištenský se na vás z trika Jiřího Krampola usmívá ve filmu STÁŘÍ NENÍ PRO SRABY“, který měl premiéru 31. ledna 2022 v české televizi.
Kromě toho, že se ve snímku objevuje celá řada známých českých herců, tak je film výjimečný v tom, že do něj režisér Tomáš Magnusek obsadil dvojnásobného mistra světa Formule 1 Emersona Fittipaldiho (75). Legendární závodník si zahrál sám sebe, a i když stál před filmovou kamerou poprvé, nebyl nervózní. „Roli mi ušili na míru, hrát sám sebe bylo skvělé,“ usmíval se Fittipaldi, který se netají tím, že má moc rád Českou republiku. Fittipaldi zapadl mezi české ostřílené herce, jako je Jiří Krampol (83), Jan Přeučil (84), Rudolf Hrušínský ml., či Luďek Sobota (78). „Já anglicky umím říct jen to, že mám hlad, takže jsem si s panem Fittipaldim moc nepopovídal,“ smál se režisér Magnusek a jedním dechem dodával, že se všechno zvládlo na jedničku a nebyl sebemenší problém: „Pro nás všechny bylo setkání s legendou úžasné.“ Pozitivní zážitky si odnášel i Jiří Krampol, který s Brazilcem v jedné scéně jede autem. „Když sekal zatáčky, měl jsem srdce až v krku,“ usmíval se herec.
Zdroj: https://www.super.cz/821768
Král železa Franta Česal se dočkal vzpomínky: Siláka první republiky obdivoval i Kocourek
Trhal řetězy, holou rukou zatloukal hřebíky, přes prsa mu přejížděla nákladní auta. Na jeho vystoupení se hrnuly nadšené tisícové davy. Za první republiky mu nebylo v Čechách a na Moravě rovno. Říkali mu Král železa. Od úmrtí největšího, avšak zcela zapomenutého českého siláka Franty Česala (1891 až 1971) z Brna, uplynulo právě 50 let.
„Před Česalem bledl i Gustav Frištenský, za svého nedostižného učitele jej považoval i legendární Franta Kocourek, který jako malý od něj bral rozumy,“ shodují se odborníci na silová zápolení.
Sporý pořízek Franta Česal se vyučil kotlářem a vládl neobyčejnou silou. Při osekávání nýtů jej ale zasáhla špona a mladík přišel o oko. V té době se dal na zápas. „Brzy se vypracoval a stal se celoevropsky uznávaným profesionálem,“ vzpomněl pro Blesk gladiátorův vnuk Rostislav Česal.
Siláctví provozoval zhruba třicet let. Své představení, tzv. arénu, na kterou měl koncesi, předváděl pod širým nebem nebo v sálech. „Představení inzeroval se stolovým uspořádáním. Začínalo se v osm večer a vstupné bylo kvůli hospodářské krizi na 2 koruny pro dospělé a korunu pro děti,“ vzpomněl na dědečka pan Česal.
Zapomenutému bohatýrovi odhalí radnice díky iniciativě starosty Brno-severu Martina Malečka (nez.) v sobotu pamětní desku na jeho domě.
Zápasit přestal kvůli sázkám
Při mnohých zápasnických duelech, na které se sázely nemalé částky, byl výsledek předem domluvený, a to se Česalovi nelíbilo. Kolem roku 1920 proto začal vystupovat jako lamželezo a brzy se na jeho vystoupení táhly tisícové davy. Titulovali jej jako »nejsilnějším mužem dnešní doby, králem železa a mistrem Č.S.R.«.
Překusoval řetěz
Specialitami Franty Česala bylo ležení holými zády na prkně s 2 500 ostrými hřebíky, na prsou měl přitom 140kg kovadlinu, do které bili dva muži těžkými kladivy.
Uměl překousnout řetěz, ohnout sedmimetrovou železnou traverzu na hlavě, stočit hřebík v prstech do šroubu. Nechal si na hlavě rozbít 50 kg těžký kámen nebo jen zuby utáhl auto zatížené 15 chlapy. V roce 1923 se nechal přejet 15metrákovým autem.
Komunisté o Krále železa nestáli
Po změně režimu byla společensky přijatelná už jen jeho zápasnická kariéra a z Krále železa tak byl Mistr zápasu. Ve školách vyprávěl o svém zápasnickém mládí a samozřejmě to vždy okořenil nějakým siláckým kouskem, ze kterého byla školní mládež unesená.
Svá silácká čísla předváděl také užaslým štamgastům v restauraci U Mikulášků.
V 70 spráskal tři lupiče
Po válce Franta Česal osmnáct let obsluhoval motoristy na benzínce. Jednou ji přepadli tři výrostci a chtěli po poloslepém sedmdesátníkovi peníze. „Musel se tedy bránit, jednomu z nich přitom zlomil ruku, všechny je zvalchoval na hromadu a předal policii,“ vzpomněl na dědu vnuk.
Nekrolog v roce 1971 napsal Česalovi sám Franta Kocourek. „Zemřel mi učitel, Král železa. V našich srdcích však nikdy nezrezaví. Čest jeho památce!“
ZDROJ.
Jakub Cenkl
ZDROJ: https://www.jakubcenkl.cz/index.php/2019/05/11/gustav-fristensky/
U nás pivo Litovel píše - 20.vydání
Děkujeme všem, kteří hlasovali v anketě IDNES "osobnost desetiletí 1918 - 1928", kterou Gustav Frištenský vyhrál. Proto postoupil do soutěže "osobnost století". Zde se umístil na úžasném šestém místě. První se umístil Peter Sagan (slovák, trojnásobný mistr světa v silniční cyklistice).Gustav v první desítce předběhl i takové osobnosti jako byl herec Oldřich Nový, Libuše Šafránková, Ivan Trojan či režisér Karel Zeman. Děkujeme za podporu litovelského siláka. Spolek Gustava Frištenského
Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky se letos rozhodl vybrat a ocenit nejlepšího muže čtenáře. K propagaci akce byl použit plakát s Gustavem Frištenským, naší slavnou litovelskou osobností.
další fotky a informace na:
https://www.litovel.eu/cs/urad/uredni-deska/aktualni-informace/nejlepsi-ctenar.html
rok 2018 - pivo Gustav
Bojovník na žíněnce i v životě. Gustav Frištenský nám každý den připomíná, že bychom se nikdy neměli vzdát. A ani Jirka se nevzdal – navzdory zranění ovládl v minulém týdnu soutěž nejsilnějších mužů světa Arnold Classic v Brazílii. Nepochybujeme o tom, že Gustav by byl na svého následovníka hrdý.
Gustav Frištenský s kamarády - s potiskem 13.2.2017
Možnost koupit na:
Co přejí potomci slavných - Jiří Richtr
Zdeněk Frištenský 18.12.2016
Potomci slavných - Maxiautogramiáda 26.11.2016 Praha
1 – Atmosféru celé Maxiautogramiády zaznamená pro „Českou knihu rekordů” pelhřimovská agentura Dobrý den - Muzeum kuriozit
2 – Vratislav Ebr – spisovatel, iniciátor a pořadatel této akce
3- Zdenka Frištenská (potomek Gustava Frištenského) a Miroslav Zikmund (syn Miroslava Zikmunda – cestovatele)
4- Marek Černoch (syn Karla Černocha – zpěváka)
5 – novinář a
6 – Libuše Šťedrá – herečka, členka organizačního týmu setkání,spoluautorka cyklu televizních pořadů „Potomci slavných“ a moderátorka akce
7 – Zdenka Rambousková – grafička
8- Kristína Novotná (dcera herečky Ireny Kačírkové) s manželem
9 – Petrášek Jiří (syn herce a překladatele Jana Wericha)
10 –Aťka Janoušková – nejmenší česká herečka (86 let, 120 cm), moderátorka akce
11 – Antonín Slavíček (malíř) a Marie Hakenová (dcera Eduarda Hakena – operního pěvce)
12 – Jan Přeučil – herec, čestný host
13 – Dostál František (potomek spisovatele Karla Čapka) a Pavel Janoš (třetí z rodu Janošů, jež pokračuje ve výrobě pověstného pardubického perníku)
14 – Václav Větvička – biolog a propagátor vědy, čestný host
15 – Eduard Petiška (syn Eduarda Petišky – spisovatele)
15 – Doris Grozdanovičová – 90 let, přežila 4 roky v Terezínském ghetu
Ministr zemědělství Marián Jurečka
při návštěvě pivovaru Litovel 28. dubna 2016 ochutnával skvělé pivo Gustav. Na fotografii s emeritním ředitelem Miroslavem Koutkem
Stracené Ráj 2016
Se souhlasem p.Ošťádala (starosta obce Nákla a vydavatel, zpěvák...) a souhlasí s uveřejněním skladby o GF
SPUSTIT NÍŽE UVEDNÝM ODKAZEM - TLAČÍTKO PLAY
Dny evropského dědictví
neděle 11.9.2016 od 10-18 hod, Korunní pevnůstka Olomouc
Vlastní pivo, toky Moravy i Frištenský. Poznejte hanácké Benátky
Týden.cz 24.6.2016
Malebné městečko s téměř deseti tisíci obyvatel, které se také přezdívá "hanácké Benátky", se nachází necelých osmnáct kilometrů od Olomouce. Řeč je o Litovli, která je známá především díky místnímu pivovaru. Ovšem zajímavosti, jako například že zde žil slavný český zápasník Gustav Frištenský, že městem protéká šest ramen řeky Moravy či že si zde lze uvařit vlastní pivo, ví už jen málokdo.
Královské město založené ve 13. století se může pochlubit nejen dlouhou historií, ale i řadou místních památek. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je tak významným turistickým centrem.
Dominantou města je nejen historický pivovar, ale také samotné náměstí, pod kterým protéká jeden z šesti pramenů Moravy - proto přezdívka "hanácké Benátky". Pramen Nečíz protéká přímo pod městskou radnicí a celým náměstím. K radnici byla v roce 1572 přistavěna dvaasedmdesát centimetrů vysoká věž stojící přímo nad ramenem Moravy. Je tak nejvyšším "mostem" na této řece.
Na náměstí si nelze nevšimnou také památníku morové epidemie v roce 1714, jehož autorem je císařský architekt Václav Render, jehož dům v Olomouci, ve kterém měl kamenickou dílnu, je od roku 1958 na seznamu kulturních památek. Dále za zmínku stojí určitě budova gymnázia Jana Opletala, Švédská deska, která připomíná dobytí Litovle Švédy během třicetileté války či Svatojánský most.
Přišel, viděl, Litovel
Když se řekne Litovel, většina lidí si hned vybaví pivo. To se v místním pivovaru vaří již od 12. listopadu roku 1893, kdy byl otevřen. Po první světové válce se pivovar výrazně začal rozvíjet a koncem třicátých let přišla důležitá investice - výstavba varny, která slouží k vaření litovelského piva dodnes. Zachováno je zde i obložení stěn kardinálským mramorem a měděné pokrývky kádí a kotlů, které tvoří reprezentační sál pivovaru. Kromě vaření piva se zde konalo již několik svatebních obřadů a koncertů. Postupem let se v areálu postavila i nová kvasničárna, strojovna chlazení, chlazení mladiny a hlavní kvasírna - spilka. Poslední inovace přišla letos - pivovar představil nový vizuál lahví a přepravek.
"Jsi silný jako Frištenský"
K historii litovelského pivovaru neodmyslitelně patří jméno Gustav Frištenský - nejslavnější český zápasník v řeckořímském zápase. Proslulý zápasník žil a trénoval přímo v litovelském pivovaru, který uctil jeho památku polotmavým třináctistupňovým speciálem. Ten se vaří od roku 2012 a mezi konzumenty i znalci se těší velké oblibě.
V Litovli žil Frištenský od roku 1917. Jeho manželkou se stala dcera prvního litovelského sládka Josefa Elledera. S Miroslavou žil deset let přímo v pivovaru, na pivovarské zahradě také často trénoval. Poté se přestěhovali do vily na nábřeží, do dnešní ulice Gustava Frištenského. Miroslava zemřela nečekaně v roce 1947.
| GUSTAV FRIŠTENSKÝ (18. května 1897, Křehoř - 6. dubna 1957, Litovel) |
| Nejlepší český zápasník v řeckořímském zápase za Rakouska-Uherska a první republiky. Narozen jako jeden z šesti dětí. Po vyučení u řezníka se, jak bylo tehdy zvykem, vydal do světa na zkušenou. Zabydlel se v Brně, kde i začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas. V roce 1900 vyhrál svůj první závod, který se konal v Praze. O tři roky později po výhře v Rotterdamu se stal amatérským mistrem Evropy. Vybojoval za pět let amatérského zápasení na dva tisíce utkání a ani jednou neprohrál. Jako profesionál nastoupil k osmi tisícům zápasů. |
Muzeum, minipivovar i Otvírák
Pokud máte doma milovníka piva, který zlatavému moku s pěnivou čepicí nedokáže odolat, dopřejte mu zážitek přesně pro něj. V litovelském pivovaru je několik možností. Především zásluhou emeritního sládka Miroslava Koutka se podařilo uchovat historii pivovaru i do dnešních dob. Myšlenka vybudování muzea ho napadla již v roce 1988. Návštěvníci v muzeu mohou obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene.
Skuteční pivní nadšenci si mohou pod dohledem litovelského sládka Petra Kosteleckého v prostorách minipivovaru, který stojí v prostorách bývalé sladovny, uvařit vlastní speciál podle doporučených či vlastních receptur. Ve dvou varných nádobách s objemem 250 litrů (což je stokrát méně ve srovnání s klasickou varnou) vzniká pivo stejně jako při klasické produkci - tedy vařením, kvašením a konečným zráním.
Zajímavou akcí, na kterou můžete do královského městečka vyrazit, je také litovelský Otvírák, jehož dvanáctý ročník se letos koná 13. srpna. Hudební festival přímo v areálu pivovaru přiláká každoročně tisíce fanoušků hudby a chmelového moku. Na pódiu se tak vystřídá kapela Desmond, Walda Gang či Vilém Čok.
současná stopa našeho Gustava v USA
Fotku zaslal Frank Fristensky, Durango, USA
Gustav opět na stupních vítězů
zdroj: http://www.litovel.cz/29-novinky/324-gustav-opet-na-stupnich-vitezu.htm
Dvaadvacátý ročník soutěže o nejhezčí pivní tácek rozhodl o tom, že podtácek z Pivovaru Litovel a.s. "U nás Gustav vládne silou" obsadil krásné druhé místo. Hodnoceno bylo celkem 141 pivních podtácků. Soutěž uskutečnilo České sdružení klubu historie pivovarnictví ve spolupráci s Parkán klubem Tábor sběratelů pivovarských suvenýrů 27. února 2016 v Táboře.
Radio - Český rozhlas Olomouc o Gustavu Frištenském
26.1.2016 11:05 Slavného siláka Gustava Frištenského kdysi do Litovle přitáhla láska. Jeho odkaz zase dodnes přitahuje nejen příznivce zápasu řeckořímského. Hostem ve studiu je Gustavova praneteř a zároveň vedoucí litovelského muzea Zdenka Frištenská.
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3557617
Litovelský pivovar uvařil na svátky Gustava
Třináctistupňový speciál inspirovaný slavným českým zápasníkem Gustavem Frištenským připravil na velikonoční svátky litovelský pivovar. Polotmavé pivo, které pivovar začal stáčet ve čtvrtek, nese jméno Gustav. Českého zápasníka v řeckořímském zápase s pivovarem pojí nejen samotné město Litovel, ale i jeho vztah k pivovaru.Často zde pobýval a dokonce i trénoval. Jeho manželkou byla dcera prvního litovelského sládka.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/litovelsky-pivovar-uvaril-na-svatky-gustava-fnw-/dobra-chut.aspx?c=A120325_113013_dobra-chut_sk
Na státní svátek dne 28. října 2015 se uskutečnilo předání certifikátu pojmenování planetky Sluneční soustavy po Gustavu Frištenkém. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Jindřišské věži v Praze za přítomnosti RNDr.Jiří Grygara, CSc., objevitelky planetky i naší nejslavnější gymnastky, olympioničky Věry Čáslavské.
Pivní speciál Litovel Gustav získal ocenění Regionální potravina
Litovel 18. června 2015 – Nejoceňovanější speciál litovelského pivovaru, Litovel Gustav 13°, se může pyšnit dalším triumfem. Zabodoval u odborné poroty soutěže Regionální potravina 2015. Komise letos ocenila osm výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi z Olomouckého kraje. O toto ocenění, které je zárukou místního regionálního původu, se ucházelo celkem 105 produktů od 46 výrobců.Se svými novými produkty uspěli tradiční výrobci, držitelé značky Regionální potravina, ale prosadili se také výrobci, kteří soutěžili poprvé. O logo soutěžily regionální produkty v osmi kategoriích a výrobky hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Olomouckého kraje a dalšími zástupci z řad zemědělců a potravinářů. Litovel Gustav 13° zvítězil v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje a po loňském úspěchu v soutěži Výrobek Olomouckého kraje tak zaznamenal další regionální ocenění „Na svých speciálech si dáváme opravdu záležet. Nejdříve vaříme zkušební várky a snažíme se ladit chuť, pěnu i barvu do posledního detailu. Teprve pak, když jsme opravdu spokojení s výsledkem, putuje pivo do distribuce. Stejně tak to bylo s Gustavem a naše práce se vyplatila, protože teď jeho světlá, polotmavá i tmavá varianta sbírají ocenění na soutěžích doma i v zahraničí,“ komentuje úspěch Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.Soutěž Regionální potravina zaštiťuje Ministerstvo zemědělství. Projekt vznikl jako podpora malých a středních zemědělců a producentů potravin v jednotlivých krajích České republiky. Oceněný výrobek získává právo užívat na obalu značku Regionální potravina po dobu čtyř let. V současné době značku nosí 475 produktů ze 13 regionů Čech a Moravy.
Milan Frištenský, Litovel
Můj předek, můj praprapra... strýc, můj vzor! Vzdávám mu čest! Foceno 31.7.2015 v Litovli
Kde čeští fotbalisté nabírají síly jako Frištenský
V úvozu mezi poli leží ves. Mezi chalupami, hospodou a konzumem se za stromy ukrývá wellness hotel. Vítejte v Park Holiday hotelu v Benicích, dočasném domově českého týmu při evropském šampionátu.
viz.: u21euro2015
Sáňkařská dráha Gustava Frištenského
Rozhlasový pořad Toulky českou minulostí – Brněnské studio Českého rozhlasu 3.5.2015
Právo víkned - 24.4.2015
Toulky českou minulostí - Nejsilnější Čech
Český rohlas 3. května 2015 v 08:00
Hurvínek hladou rodiny
zajímavá část 4:30 - Jan Amos Frištenský :)
12.3.2015 - Nábytek pro Gustava Frištenského
3.12.2014
Regionální produkt Olomouckého kraje.
Pivo Gustav sklízí ocenění stejně jako silák Gustav Frištenský, po němž je tento polotmavý speciál pojmenován. Od pátku se totiž Gustav může pyšnit značkou Výrobek Olomouckého kraje!
Pivovar Litovel a.s. - Litovelský Gustav 13°
Aktualizované dne 9.10.2014
Po stopách Gustava Frištenského do Litovle opět na Hané ... tentokrát za slavným sportovcem cit: http://hugonacestach.info/reportaz/139/
.jpg) |
... celý svět žije olympijskými hrami ... já do Soči neletím ... ale vydal jsem se stopách sportovce ... který hájil barvy nejprve Rakouska - Uherska a pak Československé republiky plných 36 let ... no vážně od roku 1903 do roku 1939 ... |
.jpg) |
... dnešní vycházka bude krásná ... projdeme spolu naučnou stezku a oběhneme zdejší rybníky ... ale nudit se nebudeme ... hledáme sochu slavného sportovce ... kterou tady odhalil 8.11.2013 ... takže je vlastně nová ... |
.jpg) |
... za Uničovským rybníkem je Gymnázium Jana Opletala ... nádherná budova postavená v letech 1903 - 1904 ... |
.jpg) |
... další tabule naučné stezky mne upozorňuje na to... že jsem u Olomouckého rybníka ... a to jsem popoběhl pár kroků ... |
.jpg) |
... o Litovli jsme si říkali ... že leží na původně na 7 ramenech řeky Moravy ... dnes už je jich jen šest ... jedno rameno řeky bylo zavezeno ... a proto se jí říká Hanácké Benátky ... a jak je vidět dobře je tu nejen lidem ... ale i ptáčkům ... |
.jpg) |
... tak a jsem u cíle... panel naučné stezky vypráví životní osud slavného zápasníka Gustava Frištenského ... nenarodil se tu ... ale oženil se s dcerou litovelského sládka ... a v roce 1957 tady zemřel ... do plochého soklu na němž stojí socha jsou vyryty poledníky a rovnoběžky a jména měst, kde Frištenský zápasil ... symbolické vyjádření toho ... že mu u nohou ležel celý svět ... |
.jpg) |
... o tomto sportovci se vypráví ... že za života stál jako model pro mnoho antických soch ... své vlastní se však dočkal až 56 let po smrti ... byl to zápasník ... a tento sport zachytil autor sochy akademický sochař Mgr.A. Jiří Figner na reliéfu ... je to chvat zvaný mlýn ... kterým se Frištenský proslavil ... a díky kterému si z kolbišť odnesl 8000 vítězství ... |
.jpg) |
... budovu gymnázia jsme už viděli ... teď si můžete všimnout že na mozaikách v průčelí budovy, které jsou zhotoveny podle návrhu akademického malíře Jana Köhlera, jsou zobrazeny významné okamžiky z dějin města ... |
.jpg) |
... zajímavý osud má i socha T.G. Masaryka ... 9. května 1948 zde byla odhalena ... je to dílo olomouckého sochaře Karla Lenharta ... po třiceti letech ji komunisté 6.7.1978 odstranil i... Občanské fórum se postaralo o obnovení pomníku a socha byla znovu odhalena při 140.výročí narození TGM, 7.3.1990 ... zdroj: www.litovel.eu . |
.jpg) |
... pomalu padá tma ... tak ještě honem okouknout opeřence na vodní hladině ... |
.jpg) |
... červánky ... jé ... ty dávají tušit ... že tam někde za obzorem se k nám už pomalu chytá jaro ... |
.jpg) |
... z dnešního výletu jsem si odnesl také tři nové vizitky a razítka :) do svého deníčku ... |
.jpg) |
... a je čas na sladkou odměnu ... však to byl sportovní výkon ... brum ... a já už se těším ... až se za krásami Litovle zase vrátím ... |
Do nově vznikajícího muzea věnoval „americký bivoj“.
Zápasnický trikot - Tento zápasnický trikot z poslední soutěže nám s vlastnoručním podpisem a věnováním předal „americký Bivoj“, veliký obdivovatel Gustava a Františka Frištenských jako důkaz a symbol podpory a navázání americko- českých vztahů.
Černo-bílý trikot – sportovní trikot rozhodčího ze zápasů v USA, ve kterém se kvalifikační soutěže v řecko-římském zápase, tentokrát jako rozhodčí zúčastnil. Opět s vlastnoručním věnováním
Český rozhlas Olomouc
audio záznam - Velké osudy (21.11.2006 17:30)
Učil se kovářem, ale do Brna přišel jako řeznický tovaryš. 1903 v Rotterdamu se stal mistrem Evropy v zápase. 1966 obsadil v anketě čs. sportovních novinářů 7 místo nejlepšího sportovce ČR všech dob. Jeho jméno je Gustav Frištenský.
Jiří Tkadlčík: "Jsem ochotný bojovat úplně s každým."
Mike Proffitt
Mike Proffitt - USA, veliký obdivovatel Gustava a Františka Frištenských. Jejich podpisy si nechal vytetovat na své tělo. Více o Mikelovi v tomto odkazu.
V Kolíně v září 2010 slavnostně otevřeli "Ztracenou uličku". Jedná se o obnovenou historickou uličku, kde má každý významný rodák z Kolína a okolí pamětní desku. Jedna je věnována bratrům Gustavovi a Františkovy Frištenským.
